Dobrý benzin zaručuje spolehlivé spuštění motoru za všech klimatických podmínek. Spaluje se plynule, bez výbuchů, a produkuje jen velmi málo škodlivin. Musí být stabilní i při delším skladování, nesmí vytvářet usazeniny.
Kvalitu benzinu určují národní i mezinárodní standardy a specifikace, např. evropská norma EN 228.
Pro přípravu benzinu s dobrou kvalitou je nutné smíchat celou řadu rafinérských produktů.
Oktanové číslo udává schopnost benzinu odolávat detonačnímu spalování, které se projevuje tzv. klepáním. Vyšší oktanové číslo znamená větší odolnost proti klepání. Pokud se používá benzin s nižším oktanovým číslem, motor je náchylný ke klepání. Některé motory mají zabudovaná čidla klepání, která pomáhají přesně upravit okamžik zážehu v případě, že motor začíná klepat. Tyto motory se dokáží přizpůsobit i benzinu s nižším oktanovým číslem. Pak má však motor slabší výkonové parametry.
Rozeznáváme dva druhy oktanových čísel: RON – dané výzkumnou metodou, a MON – určené zkouškou na motoru. Pro Evropu je typická hodnota RON 95.
Pro vytvoření kvalitní spalovací směsi se vzduchem musí být benzin dostatečně těkavý. Různá roční období vyžadují používání benzinu s různou těkavostí a to je také důvodem, proč dodávají rafinérie v letním a zimním období kvalitativně odlišné benziny. Do benzinu se velmi často přidávají speciální přísady, tzv. aditiva, která vylepšují nejrůznější parametry paliva.
Aditiva obsahují:
- Detergenty – Při spalování benzinu se ve vstřikovacích tryskách, na ventilech a ve spalovacích prostorách mohou objevovat usazeniny. Moderní motory jsou na usazeniny zejména v sacím traktu poměrně citlivé, a pokud nečistot přibývá, může dojít k narušení optimálního proudění směsi paliva a vzduchu do spalovacích prostor. Motor pak nevykazuje očekávané parametry. Chod agregátu je nepravidelný, motor má vyšší spotřebu a ve spalinách je mnoho nečistot. Pro snížení množství usazovaných nečistot se do benzinu často přidávají speciální aditiva. Tyto příměsi zabraňují usazování nečistot v sacím systému a vstřikovačích, a pokud se tam už nějaké usazeniny dříve objevily, dokáží je dokonce postupně odstranit.
- Antikorozní přísady – Tyto přísady chrání palivový systém i pracovní plochy motoru před korozí a tím prodlužují jeho životnost.
- Antioxidanty – Tyto přísady chemicky stabilizují benzin a zabraňují tak vzniku nežádoucích nečistot a usazenin při jeho skladování.
Příměsi zabraňující klepání motoru
Od dvacátých let minulého století se používal tetraetyl olova, který výrazně zvyšuje oktanové číslo benzinu a tím snižuje nebezpečí detonačního spalování – klepání motoru; používal se do šedesátých až sedmdesátých let, kdy se pod tlakem zpřísňujících se požadavků na ochranu životního prostředí objevily první katalyzátory. Olovo ničí aktivní vrstvu katalyzátorů, proto musely vozy s katalyzátory používat pouze bezolovnatý benzin. Dnes tvoří bezolovnaté benziny naprostou většinu na trhu. Pro zvýšení oktanového čísla benzinu se používají i další kovové přísady, jako např. magnézium nebo železo. Výrobci motorů je však nedoporučují, protože i tady by mohlo dojít k poškození katalyzátoru.
Olovo v benzinu chránilo ventilová sedla před poškozením tzv. zaklepáváním. Poté co se přestaly používat olovnaté benziny, hledala se za olovo náhrada. Dnes se jako prostředek proti zaklepávání ventilových sedel do benzinu nejčastěji přidává draslík, sodík nebo fosfor, tyto příměsi ovšem nezvyšují oktanové číslo benzinu.
Benzin s malou schopností vyvádět z motoru nečistoty může zapříčinit vytváření usazenin na sacích ventilech a ventilových sedlech. Koroze dokáže výrazně zkrátit životnost motoru a rez snadno znehodnotí filtry.
Zdroj: Ústav paliv a maziv
Novinky z kategorie KVALITA PHM
[catlist id=7]